Rozhodčí doložka (smlouva)

Rozhodčí řízení může proběhnout, pokud mezi stranami byla uzavřena platně rozhodčí smlouva a pokud je přípustné projednání předmětného sporu v rozhodčím řízení. Dle platného práva spory, o nichž lze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, musí být majetkového charakteru a k jejich projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu a současně bylo by možné o nich uzavřít smír . Výslovně jsou vyloučeny z rozhodčího řízení spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenční spory.

Rozhodčí smlouvou dochází mezi stranami k dohodě, podle níž má spor mezi nimi být projednán v rozhodčím řízení, tj. má jej rozhodnout jeden nebo více rozhodců, popřípadě stálý rozhodčí soud. Rozhodčí smlouva musí mít vždy písemnou formu. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly. Rozhodčí smlouva může být součástí mezi stranami uzavřené smlouvy (například smlouvy o úvěru), nebo může existovat jako samostatná smlouva. Nejčastějším typem rozhodčí smlouvy je rozhodčí doložka, která v praxi představuje ustanovení smlouvy o tom, že případné v budoucnosti vzniklé spory z určitého právního vztahu mezi stranami (například smlouvy o úvěru) budou řešeny jedním nebo více rozhodci (tzv. rozhodci ad hoc) anebo stálým rozhodčím soudem namísto obecného soudu. V praxi jsou sjednávány rozhodčí doložky nejčastěji s určením rozhodce ad hoc většinou v rámci obchodních podmínek, které jsou učiněny součástí smlouvy.

Příklad znění rozhodčí doložky zakotvující rozhodčí řízení u stálého rozhodčího soudu:
"Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu.“

Příklad znění rozhodčí doložky zakotvující rozhodčí řízení u rozhodců ad hoc:
„Smluvní strany se dohodly, že případné spory vzniklé mezi nimi z právních vztahů založených touto smlouvou nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů, a to rozhodci, z nichž každá smluvní strana zvolí jednoho a oznámí jeho jméno a adresu druhé straně. Tito rozhodci zvolí třetího rozhodce a v této sestavě rozhodnou spor, který bude zahájen doručením písemné žaloby kterémukoliv z rozhodců. Řízení před rozhodci se bude konat způsobem uvedeným v Řádu pro řízení před rozhodci ad hoc. Smluvní strany se dohodly, že náklady rozhodčího řízení, tj. poplatek za rozhodčí řízení, paušální náklady rozhodčího řízení a vyúčtovanou zálohu na náklady rozhodčího řízení uhradí ta strana, která neměla ve sporu úspěch, a to v takovém poměru, v jakém ve sporu podlehla. Výši nákladů řízení a jejich rozdělení určí rozhodci ve svém nálezu. Strany se dohodli, že rozhodčí řízení se bude konat je na základě písemných podkladů předaných stranami a ústní jednání rozhodci svolají jen tehdy, budou-li to považovat za nezbytné k vydání rozhodnutí.“

Dalším typem rozhodčí smlouvy je tzv. smlouva o rozhodci, která se na rozdíl od rozhodčí doložky týká konkrétního již vzniklého sporu.